Provozní kapaliny

Benzín či nafta nejsou jediné kapaliny, které je třeba u automobilu pravidelně doplňovat. Aby stroj správně fungoval, musí být zajištěno mazání pohyblivých součástí. K tomu slouží především motorové resp. převodové oleje. Aby bylo možné bezpečně zastavit, je nezbytné pravidelně kontrolovat stav brzdové kapaliny. A bez chladicí kapaliny pak nebude pracovat chladicí soustava, na jejíž funkci závisí výkon a životnost motoru.

Motorové oleje

Při hodnocení kvality a vlastností se motorové oleje rozdělují podle způsobu výroby, podle viskozity a také podle typu resp. výkonu motoru v němž mohou být použity. Podle způsobu výroby rozlišujeme tři skupiny olejů:

minerální oleje - vyrábějí se opakovanou destilací olejové frakce získané při frakční destilací ropy,
polosyntetické oleje - jsou směsí minerálních a plně syntetických olejů,
syntetické oleje - získávají se syntézou jednoduchých monomerů podobně jako se vyrábějí plasty.

Při hodnocení viskozity je dnes nejrozšířenější klasifikace SAE - Society of Automotive Engineers. Tato instituce se zabývá hodnocením motorových olejů již od roku 1911. Základní členění je na letní a zimní oleje.

Letní oleje - viskozitní třídy 20 (řídké oleje), 30, 40, 50 nebo 60 (velmi husté resp. viskózní)
Zimní oleje - viskozitní třídy 0W (velmi řídké), 5W, 10W, 15W, 20W až 25W.

Dnes jsou běžné oleje přechodné, které překlenují vlastnosti sezónních olejů a umožňují celoroční provoz. Do těchto olejů se přidávají speciální polymerní aditiva pro vylepšení indexu viskozity. Tato aditiva brzdí pokles viskozity s rostoucí teplotou a proto se celoroční oleje při nízkých teplotách chovají jako zimní olej a při vysokých teplotách pro změnu jako olej letní. Pro označení se potom používá kombinovaný zápis SAE zzW-xx, kde zz resp. xx znamená číslo odpovídající viskozitní třídy. Například motorový olej klasifikovaný jako SAE 10W-40 odpovídá při nízké teplotě (tj. před nastartováním motoru) zimnímu oleji SAE 10W a při provozní teplotě letnímu oleji SAE 40.

Třídění podle typu motoru je komplikované, protože většina zemí měla a stále má vlastní systém norem. V rámci Evropské unie je dnes uznávaným standardem členění ACEA - Association des Constructeurs Européens d’Automobiles (tzn. asociace evropských výrobců automobilů). Toto sdružení od roku 1990 vydává normy pro klasifikaci motorových olejů. Základní členění je následující:

ACEA A - zážehové motory
ACEA B - maloobjemové vznětové motory osobních a užitkových vozů
ACEA C - maloobjemové vznětové motory s filtrem pevných částic
ACEA E - velkoobjemové vznětové motory nákladních automobilů

Příslušná třída je pak doplněna číselným kódem, který označuje jakostní standard oleje.

Převodové oleje

Na rozdíl od motorových nejsou převodové oleje tepelně namáhány a ani znečišťovány zplodinami spalování. Jediné znečištění způsobuje kovový otěr, který se odstraňuje pomocí magnetu umístěného obvykle ve vypouštěcí zátce na dně převodové skříně. Na druhé straně jsou převodové oleje namáhány vysokým tlakem a proto jsou mnohem hustější než oleje motorové.

Stejné oleje jako v převodovkách se zpravidla používají i k mazání rozvodovek. Převodové oleje mají delší životnost než motorové a nemusí se proto tak často měnit. Delší interval výměny však často způsobí, že se na něj zcela zapomene. Ale i stav převodového oleje je nutné pravidelně kontrolovat, obzvlášť u nových vozidel, která jsou v záběhu.